sobota 31. srpna 2013

Recenze: Klan vlčice

Autorka: Maite Carranz
Knižní série: Válka čarodějek #1

Čteno v: Češtině
Hodnocení: ★★★
Česká anotace:
Čas vyvolené přichází a odvěká válka čarodějek znovu vzplane po celém světě. A mladá Anaid do poslední chvíle netuší, že i ona bude na téhle šachovnici hrát důležitou roli. Neví nic o čarodějkách Odiš a Omar, dávných proroctvích, ani o přízračném světě. Trápí ji hlavně vlastní vzhled a osamělost. Připadá si jako ošklivé káčátko ve stínu své krásné a výstřední matky. Ale v den, kdy její matka zmizí, se Anaid náhle octne na cestě do neznáma. Troufne si přijmout svůj osud?


Recenze může obsahovat spoilery.
Anaid v ničem nikdy moc nezářila - a už vůbec ne v tom být krásná a oblíbená, což je taky ta hlavní věc, co ji trápí. Jakmile ale její matka najednou zmizí a ona se dozvídá o existenci čarodějek - Omar, těch dobrých a Odiš, těch zlých, tak její život okamžitě nabere obrátky a ona se musí vypořádávat s mnohem vážnějšími věcmi - a také se učit ovládat své vlastní čarodějné dary, o kterých ani netušila, že je má. A ze všeho nejvíc chce ale najít svou matku, o které ostatní čarodějky věří,ž e se možná přidala na špatnou stranu...

Knihu Klan vlčice jsem si pořídila v internetovém bazaru, kde byla za opravdu nízkou cenu a já si tudíž řekla, že koupit si ji mi rozhodně neublíží - plus mě už delší dobu trochu zajímala. To, co se mi nakonec dostalo, rozhodně nebylo to, co jsem čekala. A příjemné překvapení to bohužel nebylo.

Nejdřív bych asi měla začít s Anaid. Na jednu stranu chápu, že je té holce třináct a tudíž se od ní dá očekávat trochu... no, řekněme, šílenější chování. A zas takový problém bych s ní neměla, kdyby ji byla autorka schopná napsat trochu lépe. Na jednu stranu je to neuvěřitelně chytrá dívka, které lusknutím prstu dokážou dojít nejrůznější věci a na druhou jsem se musela mnohdy sama sebe ptát, jak je možné, že jí nějaká naprosto triviální věc nedošla.

A kdyby jen jedna věc. Vážně nemám problém s tím, když hrdinkám v knihách něco nedochází. Ale když jsou popisovány jako tak neuvěřitelně inteligentní a pak jim ani nedojde něco ve stylu, že dvě a dvě jsou čtyři, tak to je vážně moc. Protože až tak zřejmné některé věci v knize byly.

Co se ostatních postav týče... Bohužel nemůžu říct, že bych si snad třeba jen s jednou (a to i včetně Anaid) dokázala utvořit nějaký ten vztah. Ať už jsem se snažila, jak jsem chtěla, žádná postava si mě prostě vůbec nezískala a namísto vtáhnutí do děje jsem knihu prostě jen... no, četla. Nezažila jsem žádné momenty, kdy bych to, co se tam dělo, s postavami absolutně prožívala. Nezažila jsem ani momenty, kdy bych knihu nedokázala odložit, protože se tam dělo něco zajímavého - další kapitoly jsem četla spíše kvůli tomu, že bylo ještě brzo na to jít spát a další kniha se mi rozečítat nechtěla.

Co mi taky vadilo bylo to, že mi připadalo, jako by ta kniha byla napsaná pro děti mladší šesti let. Protože snad jen jim by nedokázalo dojít, jak to vlastně ve skutečnosti je s tou hlavní zápletkou knihy (ne, vážně, to si autorka opravdu myslela, že to nějak skvěle 'ukryla'? Vážně doufám, že ne).

Netvrdím, že se jedná o naprosto příšernou knihu. Přece jen nějaké ty trošku lepší (když už ne dobré) momenty měla a číst se to dalo. Jen bych ji určitě doporučila spíše těm mladším čtenářům, pro které taky byla kniha nejspíš napsaná - a v tomhle případě bohužel neplatí žádné 'napnutí jak kšandy budou i starší čtenáři', což je vážně škoda, protože znám celkem pár knih určených mladším čtenářům, které si mě dokázaly získat. U téhle, ačkoliv to je spíše ten slabý průměr a ne hotová slátanina, to bohužel neplatí. Druhý díl si přečtu, ale zázraky nečekám.

Žádné komentáře:

Okomentovat