Autorka: Samantha Young
Knižní série: Chronicles of the Fade #1
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★☆☆
Anotace:Poznamenanou tragickým dětstvím je pro 19ti letou Rogan těžké věřit lidem. Teď Haydyn, její kamarádka a jediný člověk, kterému věří, umírá a jedině Rogan ji může zachránit.
Vydává se na cestu, aby získala rostlinu, která Haydyn vyléčí a následně i ty nepokoje, které by je čekaly, kdyby zemřela a Rogan se ocitá v blízkosti svého ochránce, kterému věří ze všech nejmíň.
Wolfe Stovii.
Syn muže, který zničil její rodinu.
S pohledným Kapitánem stráže se neustále ocitá v souboji vůlí a Rogan ví, že tohle dobrodružství, které spolu podniknou, to napětí mezi nimi ještě zesílí. Nikdy si ale nepředstavovala, že by ta výprava mohla být tak obtížná... zvlášť, když zjistí, že začíná něco cítit k muže, u kterého by přísahala, že je to její nepřítel číslo jedna...
Recenze může obsahovat spoilery.
Roganin život nabral nečekané obrátky už když byla malá. Ve snaze shromáždit poslední zbývající lidi se schopnostmi zacházeli královští vojáci, konkrétně Syracen Stovia, moc daleko. A jako členka jedněch z Azylu, neboli hledačů - lidí schopných najít cokoliv, o co je někdo požádá - byla na jejich seznamu. A právě kvůli tomu zavraždil Syracen její rodinu. Jenže Rogan měla štěstí, když se spřátelila s Princeznou Haydyn, která jí pomohla dohnat Sycacena ke spravedlnosti. Jenže o několik let později postihne Haydyn nemoc a Rogan jako jediná může díky své schopnosti najít rostlinu, která jí může zachránit život. A je rozhodnutá ji získat, ať to stojí co to stojí.
Ani nevím, proč jsem tuhle knihu vlastně začala číst - celá tahle variance na Šípkovou Růženku mi připadala celkem zajímavá a já si knihu proto spontánně pořídila do čtečky, aniž bych vlastně věděla, co od ní čekávat. Nakonec nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale taky nijak extra nadšená.
Rogan jsem měla ráda - přišla mi v pohodě a jako někdo, komu bych rozumněla a dokázala pochopit, proč co dělá, proč se cítí tak, jak se cítí. Jenže čím víc jsem se dostávala do knihy, tím víc jsem si jen musela říkat, co to proboha dělá. Nemůžu říct, že bych ji snad vůbec nechápala - ano, na jednu stranu jsem dokázala její činy pochopit, na tu druhou jsem si ale jen ťukala na čelo, zvlášť, když pro ni třeba nebyl jediný důvod, proč by nějakou věc dělala - vydá se tam někde do hor úplně sama, i když ji doprovází celá eskorta z nějakého blbého důvodu, který ani neměl reálné základy. A pak se diví, že se stalo to, co se stalo.
Dokonce ani na konci si mě moc nezískala - nejdřív je o nějaké věci rozhodnutá a následně jí někdo jiný řekne, že takhle to nebude a ona se najednou chová, jak kdyby byla s rozhodnutím té osoby snad spokojená, i když už někde od půlky knihy pořád říkala, jak je ta věc špatná. To je mi teda stání si za svým názorem, to vám povím.
Tahle kniha mi ze začátku celkově dala špatnou ideu - i hlavního hrdinu Wolfea jsem měla celkem ráda (teda, až na to jméno) a jeho potyčky s Rogan se mi opravdu líbily a i vzhledem k jeho otci jsem je spolu rozhodně chtěla - jenže i on se mi v průběhu knihy znelíbil. Ne ani tak tím, co dělal, ale spíš co Rogan říkal a podobné. A i Rogan se ohledně něho chovala jak blbá. Nejdřív je na něho naštvaná, že jí něco oznámil a říká si, že jen chce, aby se jí na tu určitou věc zeptal, než s ní bude souhlasit, ale Wolfe to neudělá, naopak přitvrdí až někam do citového vydírání a kdoví čeho ještě a ona se nakonec přece jen nechá přesvědčit. Ne, tohle vážně nechápu.
Naopak mi připadaly zajímavé některé vedlejší postavy a vzhledem k tomu, že druhý díl by měl být právě o nich, tak jsem ochotná si druhý díl přečíst, i když při třech hvězdičkách většinou váhám.
Ve shrnutí, ze začátku jsem byla knihou celkem nadšená - líbil se mi styl vyprávění, hlavní hrdinka Rogan mi taky přišla v pohodě a hlavně se mi líbilo její neustálé dohadování se s Wolfem - love/hate vztahy mám prostě opravdu ráda. Jenže čím více jsem se do knihy dostávala, tím více mi začaly nějaké věci či postavy vadit a celkově ve mně zanechala takový... já nevím, zvláštní pocit. Původně jsem jí dokonce dala čtyři hvězdičky předtím, než jsem o ní trochu přemýšlela a nepřišlo mi, že by se mi tolik líbila. Byla to prostě průměrná kniha se svými dobrými a špatnými části, které z větší části pomáhal spíš dobrý styl vyprávění.
Ani nevím, proč jsem tuhle knihu vlastně začala číst - celá tahle variance na Šípkovou Růženku mi připadala celkem zajímavá a já si knihu proto spontánně pořídila do čtečky, aniž bych vlastně věděla, co od ní čekávat. Nakonec nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale taky nijak extra nadšená.
Rogan jsem měla ráda - přišla mi v pohodě a jako někdo, komu bych rozumněla a dokázala pochopit, proč co dělá, proč se cítí tak, jak se cítí. Jenže čím víc jsem se dostávala do knihy, tím víc jsem si jen musela říkat, co to proboha dělá. Nemůžu říct, že bych ji snad vůbec nechápala - ano, na jednu stranu jsem dokázala její činy pochopit, na tu druhou jsem si ale jen ťukala na čelo, zvlášť, když pro ni třeba nebyl jediný důvod, proč by nějakou věc dělala - vydá se tam někde do hor úplně sama, i když ji doprovází celá eskorta z nějakého blbého důvodu, který ani neměl reálné základy. A pak se diví, že se stalo to, co se stalo.
Dokonce ani na konci si mě moc nezískala - nejdřív je o nějaké věci rozhodnutá a následně jí někdo jiný řekne, že takhle to nebude a ona se najednou chová, jak kdyby byla s rozhodnutím té osoby snad spokojená, i když už někde od půlky knihy pořád říkala, jak je ta věc špatná. To je mi teda stání si za svým názorem, to vám povím.
Tahle kniha mi ze začátku celkově dala špatnou ideu - i hlavního hrdinu Wolfea jsem měla celkem ráda (teda, až na to jméno) a jeho potyčky s Rogan se mi opravdu líbily a i vzhledem k jeho otci jsem je spolu rozhodně chtěla - jenže i on se mi v průběhu knihy znelíbil. Ne ani tak tím, co dělal, ale spíš co Rogan říkal a podobné. A i Rogan se ohledně něho chovala jak blbá. Nejdřív je na něho naštvaná, že jí něco oznámil a říká si, že jen chce, aby se jí na tu určitou věc zeptal, než s ní bude souhlasit, ale Wolfe to neudělá, naopak přitvrdí až někam do citového vydírání a kdoví čeho ještě a ona se nakonec přece jen nechá přesvědčit. Ne, tohle vážně nechápu.
Naopak mi připadaly zajímavé některé vedlejší postavy a vzhledem k tomu, že druhý díl by měl být právě o nich, tak jsem ochotná si druhý díl přečíst, i když při třech hvězdičkách většinou váhám.
Ve shrnutí, ze začátku jsem byla knihou celkem nadšená - líbil se mi styl vyprávění, hlavní hrdinka Rogan mi taky přišla v pohodě a hlavně se mi líbilo její neustálé dohadování se s Wolfem - love/hate vztahy mám prostě opravdu ráda. Jenže čím více jsem se do knihy dostávala, tím více mi začaly nějaké věci či postavy vadit a celkově ve mně zanechala takový... já nevím, zvláštní pocit. Původně jsem jí dokonce dala čtyři hvězdičky předtím, než jsem o ní trochu přemýšlela a nepřišlo mi, že by se mi tolik líbila. Byla to prostě průměrná kniha se svými dobrými a špatnými části, které z větší části pomáhal spíš dobrý styl vyprávění.
Žádné komentáře:
Okomentovat